Co jsem za vás vyzkoušela v roce 2019 (a vy už naštěstí nemusíte)

Loni to byla teda pořádná jízda! – říkám si snad každý rok koncem prosince. Rok 2019 mi ovšem přinesl takovou lekci osobního rozvoje a takovou transformaci, až jsem málem nevěděla, co si s tím vším počít.

Původně jsem vám to chtěla sepsat úplně všechno, protože jsem měla dojem, že se bez takového obohacení absolutně nemáte šanci obejít. Ale kdybych chtěla shrnout třeba jen třetinu, byli bychom tu asi tak pět dní a šest nocí… Teda já bych tu byla. Vy už asi dávno ne.

Tak jsem dala dohromady aspoň tahle TOP čtyři prozření, která mi loňský rok laskavě (a někdy i o dost méně laskavě) nadělil. Tedy – bavte se a inspirujte. Rádo se stalo.

Zvyhořenívstání

Koncem roku 2018 jsem na vlastní kůži pocítila tíhu syndromu vyhoření. Ano, i já jsem si do té doby myslela, že mně se to přece nikdy nemůže stát. Jenže. Nerespektování potřeb vlastní duše a vlastního těla, neustálý stres a pocit, že něco “musím”… Skončilo to návaly paniky, stavy deprese, bušením srdce a energetickým kolapsem organismu. 

Naštěstí jsem ještě relativně včas sebrala zbytky zdravého rozumu do hrsti a našla jsem si fantastickou osobní koučku. Trvalo mi téměř celý rok, než jsem se naučila zase normálně žít. A o ten rok později můžu s klidným svědomím říct – stálo to za to! (Ale zažít už to znovu nechci.)

Kdybyste měli náhodou sem tam pocit, že už vám všechno začíná přerůstat přes hlavu, přečtěte si tenhle přehled. Pokud se v tom poznáváte, okamžitě hledejte pomoc. Jaká škoda, že se mi nedostal do ruky dřív…

Nejdřív zábava, až potom práce

Cože? Že takhle vás to maminka neučila? Mě právě taky ne. A následky tohohle nesmyslného přesvědčení mě dohánějí celý život. Kam až to došlo, už víte.

Díky událostem minulého roku jsem se naučila nejdřív si naplánovat čas pro sebe, a teprve potom čas na práci. Vytvořila jsem si takový ideální týden – jednoduchou tabulku v Excelu, kde se střídají bloky pracovní a bloky odpočinkové. Samozřejmě tak, aby bylo dost času na obojí, protože bez práce by zas nebyly ty koláče, že jo.

Důležité (a taky nejtěžší) je dodržet závazek k sobě sama – že přes ty “osobní” bloky prostě nejde vlak! V jedenáct mám naplánované cvičení, takže v 10:59 zaklapnu počítač a jdu cvičit. Výsledkem je světoborný objev! Cítíte se odpočatí, víc v pohodě, a hlavně – uděláte asi tak milionkrát víc práce než dřív.

Firma, která “funguje” i beze mě

Touha a vize každého průměrně ambiciózního podnikatele. V Copykilleru jsme měli fantastický tým, který odváděl obdivuhodnou práci. Až tak, že jsem koncem roku skoro nemusela ve firmě hnout prstem a mohla jsem si pomalu válet šunky na Bahamách.

Jako jo. Ono to nějak běželo a navenek se možná skoro nic nepoznalo. Ale bylo vidět, že klienty (možná zrovna i vás) už to prostě tolik nebaví. Už tam totiž nebyla TA energie, a hlavně – už to nebyly TY Lucčiny texty…

Takže prosím vás, až budete mít někdy podobné ambice – vzpomeňte si, co za vás vyzkoušela teta Lucie: Firma, která je založená na vaší osobnosti, vašem jméně a vaší osobní značce, prostě bez vás fungovat nemůže.

Návrat ztracené autenticity

Až do stavů popsaných v prvním bodě tohoto seznamu mě vlastně dovedla především jedna podstatná věc. Pod vlivem byznysu, lidí i okolností jsem jaksi zapomněla sama na sebe a svou opravdovost, na svoje hodnoty a svoji autenticitu. Psala jsem víc podle tabulek a konverzních grafů než podle srdce, řídila jsem se víc čísly a tvrdými daty než vlastní intuicí.

To hodlám letos (nebo přesněji od letoška) změnit a vrátit se k těm hodnotám, na kterých jsem kdysi své podnikání a psaní vystavěla. Chci vám pomáhat psát jen takové texty, které jsou v souladu:

• s vámi a vašimi hodnotami
• s vaším klientem a jeho potřebami, jazykem atd.
• s principy moderního marketingu

Moje novoroční výzva k akci pro vás tedy zní (ať to třeba vypadá jako sebevětší klišé): 

Buďte sami sebou a buďte na sebe hodní!

A co plánujete na letošek vy? Napište mi to do komentáře.

Krásný, a hlavně autentický rok 2020 přeje vaše

Lucie Koubek