O Sportce, omřížích a lehkých drogách. Co mi rok 2016 dal a vzal

Rok 2015 znamenal pro můj život asi nejzásadnější vývojový zvrat hned po okamžiku, kdy jsem přestala potřebovat plínky. Psala jsem o tom tenkrát tady.

Naproti tomu rok 2016 připomínal spíš osudí Sportky. Pamatujete? Jak se tam vždycky ty mičudky motaly jak špína v kýblu? Tak přesně to myslím. Já jsem se loni taky zmateně motala pořád dokola (ve vlastní hlavě). Naštěstí mě v tom zmatku sem tam někdo popadl za ramena nebo rovnou za flígr a nastrčil mě na správnou cestu.

lotto_pixabay2

Jediný zásadní výstup z minulého roku jste zřejmě postřehli sami – z bývalé korektorky, která se stejně nikdy jako na slovo vzatá korektorka necítila, se ve značných porodních bolestech vyklubala zapálená copywriterka. Porod to byl vskutku komplikovaný, a vlastně se to celé stalo spíš radikálním císařským řezem za asistence několika osvícených a moudrých „lékařů a sester“. Protože kdyby se čekalo na porod přirozený, asi bychom se dočkali dřív mého vlastního pohřbu.

Schválně si přečtěte, jak to bylo od začátku, a to se teda nasmějete, lidové vrstvy!

Nechte si ty nadávky!

V lednu 2016 vydávám e-book Manuál úspěšného blogera, protože mě to psaní v poslední době bere nějak víc než korektury, a jsem hostem na online workshopu Jak psát články, které chytí a nepustí u známého online podnikatele Pavla Fary.

Při propagaci workshopu a na pozvánkách o mně Pavel pořád mluví jako o copywriterce a já jsem z toho málem nepříčetná. Řekla jsem snad někdy někomu, že jsem copywriterka? Jsem prostě korektorka a textová editorka a hotovo! Opravit!

Stejně to neopravili všude (a zaplaťpánbůh za to), protože přece proč by měla nějaká korektorka dávat tříhodinovou přednášku o tom, jak psát čtivé blogové články, které prodávají? No řekněte sami, to dá přece rozum!

3D_cover_transparent

Kopytowriter

Hned na to mě ukecává má báječná přítelkyně, průvodkyně a kolegyně Dana-Sofie Šlancarová, ať píšu texty pro web Cyklické ženy. Jenže já přece nejsem žádný kreativec, že jo. Jen ať si to hezky napíšou sami, a když budou potřebovat, tak já jim to pak třeba opravím. Jsem přece korektorka. Ať prý to teda aspoň zkusím a uvidíme, co to udělá. No tak jo, proč ne.

Hm, tak mně to dělá překvapivě docela dobře. Taky mě to docela dost baví a klient je nadmíru spokojen. Ale furt bych to stejně dělat nemohla, to bych se z toho zbláznila a hodně rychle by mi došly nápady. No ale tak jo, sem tam pro tebe něco napíšu, že jsi to zrovna ty – a pro mě to bude celkem fajn zpestření.

Ani ryba ani rak

Další pozvánka do médií, tentokrát od realitního experta Tomáše Kučery do online televize Chytrý makléř. Že prý by ti jejich makléři potřebovali trochu vysvětlit, že psát blogové články je dobrá věc, a nejlíp rovnou i poradit, jak na to.

Poprvé v životě se začínám cítit líp jako „lektorka blogování“ než jako korektorka. Dokonce už mi ta korektorská škatulka začíná být docela těsná a dráždí mě to. Zní mi to najednou nějak moc přísně. Blogerka a textová editorka, to je ono. Ale hlavně ne copywriterka, protože copywriter je u mě prostě bláznivej kreativec žijící nezřízeným životem, kterej pracuje po nocích, pije u toho litry kafe, možná i kouří trávu a je to asociál.

Já na rozdíl od něj pracuju spořádaně, systematicky, dodržuju termíny, umím komunikovat na úrovni a při práci popíjím kvalitní víno.

marketingova_muza

A je mi úplně jedno, že v té době už vlastně častěji než korektury dělám úpravy prodejních stránek, blogových newsletterů, mailingů a všemožných (často i dost nemožných) webovek.

Narodil se spasitel

Na jedné velké přednáškové akci pro podnikatele máme krátkou větou vystihnout, co je náš největší talent. Bez rozmýšlení píšu „nacházet ta správná slova“. A je vymalováno. Čtu si to po sobě znovu a potřetí, a teprve mi to začne docházet… Tak tohle už fakt na korektorku nevypadá.

Když se pak bavím s ostatními účastníky akce, na otázku, co dělám, poprvé nesměle přiznávám, že mimo jiné i copywriting. A přijde mi, jako bych se najednou konečně mohla zhluboka nadechnout.

Ještě cestou z akce se mi rodí v hlavě nápad. Většinu mých klientů tvoří lidi, kteří si píšou texty na web sami a potřebují s tím víc nebo i míň píchnout. A pro ty vzniká pod heslem „co bych vám to psala já, když si to můžete napsat sami“ projekt Líný copywriter.

Jak lvové bijem omříže

„Lenocha“ mám zatím jenom v hlavě a na papíře, a už dostávám lano od Pánů Reklam jako „ředitelka copy oddělení“. Prostě nabídka, která se neodmítá. :) Od té doby jsem až po uši pohlcená společnými projekty, a jsem ráda, že stíhám sem tam hodit článek na vlastní blog.

A zase se v tom melu. Už vím, že chci dělat hlavně copywriting, ale pořád mě oslovují lidi s korekturami, a já je nedokážu odmítat. Moji fanoušci na Facebooku si žádají nové příspěvky, jenže mě už ten pravopis prostě nebaví, musím se dost přemáhat a je to znát.

Ve správnou chvíli přichází rada přímo z nebes:

„Tak už se na ten pravopis konečně vyser a dělej jenom copywriting!“

Aha. Tak dík. Že mě to nenapadlo dřív. Svou facebookovou stránku Jazykové vylomeniny přejmenovávám na Líného copywritera, hlavní blogové příspěvky soustředím na Líný blog a vyrážím do nového roku s lehkým srdcem, termoskou kafe a jointem v kapse.

pf2017

Lucie Koubek
Textem posedlá copywriterka, písmenková závislačka s vášní pro online marketing. Učím texty mluvit jazykem internetu tak, aby zaujaly a proměňovaly své čtenáře v platící klienty.

Autorka e-booku Manuál úspěšného blogera a online programu Copykiller – prodávejte textem.

Více o Lucii se dočtete tady.
Komentáře