Pravda o tom, proč má smysl psát slušně česky

Proč je důležité psát správně česky?

Když vám položím tuhle úplně banální otázku, co odpovíte? Zkusila jsem to už na svých fanoušcích na Facebooku, a tady jsou některé zajímavé odpovědi:

Neumět pravopis je jako jít na rande ve starých hadrech – trestné to není, ale vypadáš jak blbec. (Petr)

Psaná forma vypovídá o nás. Jací jsme. Na jaké úrovni. Většinou se to shoduje. O autorovi to cosi naznačuje. (Lenka)

Štve mě, když vidím web někoho, kdo má být podle doporučení dobrý ve své službě nebo produktu, avšak texty a gramatika na webu mu jaksi nepřišly podstatné. Po konfrontaci s jeho texty je pak pravděpodobnost, že jeho službu nevyužiju, docela vysoká. (Monika)

Aby čtení takových textů pak mohlo být požitkem, a ne trestem… (Katka)

Aby byly snadno a jednoznačně pochopitelné, srozumitelné. (Hanka)

A já volám, bingo, Hanko!

Čtenář na prvním místě

Všechny odpovědi jsou správné, pod všechny se podepisuju vlastní krví. Ale pokud se na to celé podíváme čistě z pohledu přínosu pro čtenáře/klienta, měli bychom usilovat především o to, abychom mu čtení maximálně usnadnili a zpříjemnili. Aby textu porozuměl okamžitě a nemusel vynakládat žádné extra úsilí. Chcete přece, aby ho čtení vašich textů těšilo, a aby vám na webu vydržel co nejdéle, nebo ne? ;)

Často slýchám názory typu:

„Ježiš, neni blbej, tak si to snad domyslí, ne?“
„Jedna čárka přece ještě nikoho nezabila…“
„Obsah je přece důležitější!“

Jenže podívejte se třeba na tyhle dvě věty:

1. Potkal jsem na schodech malíře, kteří nesli štafle, a dvě štětky.
2. Potkal jsem na schodech malíře, kteří nesli štafle a uklízečku.

Ano, tady je (pevně doufám) význam skutečně jasný a dala jsem vám je sem hlavně pro pobavení. Ale myslím, že je to velmi pádný důkaz, jak i jedna hloupá čárka může v nevhodnou chvíli čtenáři pěkně zamotat hlavu.

Jakmile musí čtenář zbytečně přemýšlet nad tím, co mu asi tak chcete sdělit, něco je špatně. Věřte mi, že lidi nemají čas ani chuť si něco domýšlet. Pokud je chcete textem zaujmout, a třeba i přivést na svůj web nebo jim něco prodat, je ve vašem vlastním zájmu, abyste jim tu cestu maximálně usnadnili.

Další příklad přebírám z jiného svého článku (protože lepší jsem zatím prostě nevymyslela):

A: Karel potkal Lojzu, který šel za svou ženou.
B: Karel potkal Lojzu, který šel za jeho ženou.

Ve větě A jde ctnostný Lojza za svou vlastní paní, ovšem ve větě B navštěvuje Karlovu ženu. A to už je docela zásadní rozdíl, co myslíte? (To až vám zas někdo bude tvrdit, že zájmeno „svůj“ je přežitek, a každý to přece vždycky pochopí.)

Internetová jazyková příručka

Pokud chcete i vy svým příznivcům čtení maximálně zpříjemnit a usnadnit, používejte Internetovou jazykovou příručku Ústavu pro jazyk český – tam najdete odpovědi na veškeré jazykové nejasnosti. Zní to sice možná trochu moc učeně, ale nebojte, pracuje se s ní velmi snadno a příjemně a zvládne to každý.

Pomocí jednoduchého vyhledávání tam ověříte existenci konkrétního tvaru nějakého slova, nebo najdete to správné pravidlo třeba pro psaní velkých a malých písmen v názvech měst.

Máte v záloze nějaké pěkné jazykové špeky, které vám zamotaly hlavu? Pište do komentářů.

Lucie Koubek
Lektorka copywritingu, konzultantka a mentorka se smyslem pro jemný detail i rázný humor. Autorka online programu Copykiller – prodávejte textem.

Pomáhám zapáleným podnikatelům vyladit texty tak, aby byly v souladu – s jejich osobními hodnotami, s klientem a jeho potřebami i s principy moderního marketingu.
Komentáře